Při volbě okapového systému se vyplatí volit některé ze systémových řešení renomovaných výrobců (např. Lindab, Prefa, Rheinzink, Satjam a další). Jednak je u nich záruka, že všechny komponenty navzájem pasují a celek je funkční, a taky nabízejí další důmyslné vychytávky jako třeba žlabové kotlíky, objímky svodu, zábrany přelití žlabu, horské výztuhy a další. Navíc je celé systémové řešení vždy esteticky dokonale sladěno.
Na této historické budově jsou pravděpodobně instalovány měděné žlaby. Intenzita trávníku, který v nich roste, napovídá, že jejich údržba neproběhla už mnoho let. To by jiný materiál bez proděravění nevydržel.
Okapy se musejí čistit aspoň jednou ročně! Zapadávají nejen listím a jehličím, ale zanáší se i smývaným prachem a nečistotami ze střechy. Zanedlouho je v nich taková vrstva humusu, že se v ní dobře daří náletové zeleni.
Velká plocha střechy generuje velké množství vody a strmý sklon jí dává patřičné zrychlení, takže se přelévá přes hranu žlabu. Nežádoucí efekt navíc přímo nad vstupem do domu bylo nutno eliminovat instalováním zábrany proti přelití.
V tomto případě si majitel vytvořil originální rozbočku, pro rozvod dešťovky na dvě místa. Nedostatečné profily připojených hadic ale dávají tušit, že vysoce funkční toto "udělátko" asi nebude.
Pozinkovaný okap někdo už dlouho nenatřel a podle toho
to také vypadá. Nehledě na to, že obnažené části ocelového plechu jsou vstupní branou pro korozi.
I tento okap volá po štětce a navíc vypovídá o tom, že je chyba v jeho osazení. V zimě se do žlabu nahrnul sníh a následně se vytvořily rampouchy, které jej ohnuly. Řešením je použití horské výztuhy.
Dalším příkladem lidové tvořivosti je svod z plastové trubky, odvádějící vodu z hranatého plechového podokapního žlabu na nižší plochu.
Plastová trubka se osvědčuje i v tomto případě, tentokrát jako přepad z ploché střechy.
Výhercem soutěže lidové tvořivosti je tento "umělec", který k propojení žlabu a svodové roury použil petku a hadici od vysavače.
Spořivost tohoto investora se promítla do žlabu osazeného pouze do exponovaného místa nad okny, s výtokem vody volně do stran. Funkčnost snad, ale estetika veškerá žádná.
Ke svedení vody do žádoucího místa bývá někdy zapotřebí mnoha odboček (jako u horního svodu vlevo). U nižší střechy to klempíř vyřešil šalamounsky a prostě žlab vytáhl do prostoru…
Střešní žlab na přístřešku nad vchodem je důležitý, jinak by příchozím kapalo za límec. Ale kam s vodou? V tomto případě musela nastoupit lidová tvořivost...
